Helmut Kolb a Sigrid Weise si prázdné kino v Barby mohli před dražbou prohlédnout pouze zvenku, protože prodávající byl nemocný. Přesto se dražby zúčastnili a kino vydražili. Jeho stav byl značně horší, než očekávali, mnoho věcí bylo ve špatném stavu a zchátralých. Ale tihle dva se nedali odradit a od té doby společně renovují tenhle starý biograf ve vlastní režii.

Text: Jendrik Hillebrecht | Režie: Benjamin Kuschnik | Kamera: David Rankenhohn

Helmut Kolb

Tihle dva již více než rok jezdí skoro každý víkend z Berlína do Barby. V malém městečku na Labi v Sasku-Anhaltsku se zvěst o obnově kina rychle rozkřikla. Stavují se tu sousedi a další zájemci, vyptávají se nebo chtějí pomáhat. Projekt dal dohromady lidi v okolí.

Ale aby bylo uděleno povolení k provozu a v kině se mohla konečně pořádat filmová představení, festivaly, malé kulturní akce – tak si to totiž Sigrid a Helmut představují – musí se toho ještě spousta udělat: Druhá úniková cesta, zatím ještě zazděná, musí být opět použitelná. Sociální zařízení zatím ještě není pro kino tak úplně použitelné, a také chybí obložení stěny, pohlcující hluk, které má sloužit pro zlepšení zvuku. Ale Helmut a Sigrid na tom pracují – a potom: Pusťte film!