Pěstování zeleniny se stalo součástí designových řešení zahrad, vyvýšené záhony se neschovávají do zadní užitkové části zahrady, ale jsou součástí pobytové zóny. Vyvýšené záhonky si získaly zaslouženou oblibu. Proč? I když zrovna nejsou dokonale vypleté, vždy působí organizovaně a upraveně, což zahradě sluší. Rychleji se prohřejí a zůstávají pěkně nakypřené. Mezi vyvýšené bloky záhonů doporučuji sypat štěrk, mlat nebo jednoduše položit plochu z dlažby v propustném podloží. Přístup k záhonku si od samého začátku maximálně zpříjemněte, ať se vám k němu chce chodit co nejčastěji. Kdo by se hrnul do pletí, když k záhonům vedou rozblácené cestičky?“
radí zahradní architekt Ferdinand Leffler.
Jak na to?
Záhony potřebují po stranách oporu, aby se zemina nevyvalila ven. Vnější konstrukce může být vyrobena z nejrůznějších materiálů, přičemž je dobré ladit materiál dohromady s ostatními prvky v prostoru.
Klasickými materiály jsou dřevo, kámen nebo cihla.
Je vhodné zamezit pronikání vody z vyvýšených záhonů do obvodové konstrukce, například nopovou fólií, u zděných konstrukcí lze záhony zevnitř izolovat.
Na dně je dobré ponechat kontakt s rostlým terénem, aby dolů prosakovala přebytečná voda.
Jakmile je obvodová konstrukce hotová, může se přistoupit k navezení zeminy.
Na dno je vhodné dát na hromadu větve, a to i silné, které se budou rozkládat a přitom uvolňovat teplo a živiny.
Větve pak jednoduše zasypeme zeminou.
Vyvýšený záhon ze smrkových prken
Levně a dobře
Budete potřebovat:
- smrková prkna o síle 4 cm (modřín a další tvrdší dřeva jsou dražší, ale déle vydrží)
- spojovací materiál
- nopová fólie
- filtrační textilie
- čedičová vlna
- zemina
(Šetřete peněženku i životní prostředí a použijte recyklované materiály.)
