Při tvorbě svých uměleckých děl Halina kombinuje tvůrčí hravost s praktickou “ryze mužskou“ dovednostní svařování a kování železa, ke kterým si musela najít cestu, aby její nápady mohly ožít. Halinina nejaktuálnější práce – dvoumetrový kovový motýl je toho důkazem, jelikož v něm propojuje jemné estetické elementy s masivními kovovými konstrukcemi.

Režie: Jan Zbořil | Kamera: Zeno Václavík

Vše odstartovala Halinina návštěva u kamaráda - svářeče, který ve své garáži svařoval ze šrotu různé typy ornamentů. Halinina nesmírná fascinace, touha posunovat své hranice a učení se novým věcem v ní vyvolali řadu výzev.

Tou největší bylo absolvování kurzu sváření – ryze mužského oboru, který si Halina pro zrealizování svých nápadů musela osvojit. Po jeho úspěšném absolvování stačilo dát průchod fantazii, vzít do ruky svářečku, flexu a kladivo a stvořit z opotřebovaných materiálů zcela nová a unikátní díla.

Opotřebované kovy jsou základními komponenty jejích jedinečných uměleckých děl. Halina při své práci kombinuje tvůrčí hravost a nápaditost s praktickou dovedností svařování a kování železa.

Nedávno měla Halina neodbytnou touhu vytvořit dvoumetrového kovového motýla ze starých cyklistických komponentů, při jehož vytváření kombinovala jemnost s masivní kovovou konstrukcí.

Jak sama říká: