Rostlina sice může zůstat poměrně dlouho ve stejném květináči s jednou zeminou, ale to za předpokladu, že ji budete pravidelně hnojit.
Po čase uvidíte, jak rostlina začne růst pomaleji a začne se z ní vytrácet zdravý vzhled. To je způsobeno tím, že narostlé kořeny spotřebovaly již veškerou zeminu v květináči.

Z tohoto důvodu byste měli své rostliny v pravidelném intervalu přesazovat do větších výsadbových nádob a čerstvé zeminy. Některé rostliny to potřebují častěji než jiné.

• Jednoleté rostliny s rychlým tempem růstu byste měli od předpěstování ze semen až do dosažení velikosti, ve které již mohou kvést, přesazovat do větších květináčů několikrát v průběhu několika měsíců.
• Větší rostliny, které vydrží po mnoho let, přesazujte až do dosažení požadované velikosti zpravidla jednou ročně. Až rostlina doroste do své maximální velikosti, vyžaduje přesazování ještě méně častěji.

Přesazení by se mělo provádět každé 2 až 3 roky. Ideálním obdobím je jaro, kdy rostliny naberou novou energii.
Rostliny v květináčích přesazujte ideálně od března do července a kbelíkové rostliny v květnu. Všechny rostliny byste nicméně měli mít přesazené nejpozději do července, nebo s tím počkat až na další rok.

Přesazení byste měli provést, pokud uvidíte, že:

• Kořeny vyrůstají ze země.
• Mladé špičky kořínků prorůstají do okrajů.
• Kořeny jsou u postranní vymezovací vstvy hustě zplstnatělé nebo se na dně květináče vytváří mohutná spirála.
• Kořeny prorůstají skrz drenážní otvor výsadbové nádoby. Nicméně to není nijak směrodatné znamení, jelikož to se stává i v případě, když zbývající kořeny rostliny ještě zcela nevyplnily výsadbovou nádobu.
• Na povrchu nebo na vnější stěně nádoby se vytvářejí bílé usazeniny. To je známkou příliš tvrdé vody ze zalévání nebo zasolení při nadměrném hnojení.
• Poměr velikosti rostliny a květináče není vyhovující, takže se rostlina neustále převrhává nebo dokonce květináč roztrhne.
• Substrát v květináči rychle vysychá.

Růstový cyklus rostlin se vyznačuje klidovými a růstovými fázemi a je řízen teplotou a délkou působení denního světla. Téměř všechny rostliny mají rády přesazení na začátku růstového období, které může být u každé rostliny jiné.

Až se rozvinou poupata a vytvoří se mladé lístky a výhonky, je klidová fáze u konce a začíná nové růstové období.

Teď bude vaše rostlina opět potřebovat dostatek vody a bude nutné ji pravidelně hnojit, aby mohla pokračovat ve vydatném růstu. Dbejte na to, aby měla vaše rostlina dostatek místa na růst a v případě potřeby ji přesaďte.

I rostliny potřebují regenerační fáze. Pokud je v této době přesadíte, nebudou kořeny dostatečně rychle zarůstat do čerstvé zeminy. Takže se může začit hromadit voda a kořeny mohou začít plesnivět.

Klidová fáze rostlin je různá:

• Některé rostliny shazují během klidové fáze listy. To představuje ochrannou funkci, která rostlinu v zimě chrání před vyschnutím. Při teplotách pod bodem mrazu již není zaručen přenos tekutin z kořenů do listů.
• Existují rostliny, které své listy neshazují, protože původně pocházejí z oblastí, ve kterých v zimě nemrzne. I tyto rostliny potřebují klidovou fázi. Navíc lze toto přirozené klidové období u většiny rostlin poznat jen obtížně, takže doporučujeme je navyknout na klidovou fázi v zimě.
• Jiné rostliny nejsou vázány na žádné klidové období, jelikož pocházejí z tropických nebo subtropických podnebných pásů. Celoroční simulaci přirozených podmínek lze v našich zeměpisných šířkách provádět pouze v omezeném rozsahu. Proto doporučujeme tyto rostliny navyknout na pravidelnou klidovou fázi v zimě.
• Cibulovité a hlíznaté rostliny představují výjimku. Na začátku klidového období zcela odumřou, nepotřebují světlo, a až na několik málo výjimek ani vodu. Na jaře se probouzejí k novému životu a cyklus začíná nanovo.

Tak jaký? Malý, velký? Bude se hodit do interiéru? A co do něj? Tak na takové otázky pro vás máme odpovědi.

Pokud jste si vybrali vhodnou nádobu, je zapotřebí ještě vybrat správný materiál. Materiály mají různé vlastnosti, a ne každý je vhodný pro jakýkoli účel.

TVAR

• Květináče mají většinou kulatý nebo válcovitý tvar.
• Všeobecně vzato mají rostliny raději kulaté květináče, jelikož se v nich jejich kořeny mohou rozrůstat rovnoměrně do všech stran.
• U větších výsadbových nádob jsou nabízeny také hranaté varianty. Výhoda: Nádoby lze postavit blíže k sobě. Ale jen tehdy, pokud v nich rostliny rostou kolmo do výšky a nejsou nakloněné do strany.

VELIKOST

• U většiny květináčů odpovídá přibližně průměr výšce. Tento poměr má rádo mnoho rostlin.
• Některé druhy rostlin potřebují do hloubky místo na své kořeny. Růže se například v mělkých miskách necítí dobře. Ty mají rády vysoké, úzké květináče.
• Při výběru květináčů se řiďte potřebami příslušné rostliny.
• Říká se, že kořeny rostliny by měly být v odstupu 5–10 cm od okraje nádoby.

Nádoba představuje překážku pro růst kořenů. Výběrem velikosti květináče můžete proto ovlivnit, do jaké velikosti vaše rostlina doroste. Přesto by se mladé rostlinky neměly ihned vysazovat do obrovských nádob, jinak budou mít tendenci vkládat sílu do tvorby svých kořenů. Rostliny raději častěji přesazujte.

Základní pravidlo říká, že kořeny by měly mít cca 5 až 10 cm odstup od okraje nádoby.

Při prvním přesazení se můžete řídit pravidlem, že nová nádoba má ideálně o cca tři centimetry větší obvod než ta, ve které jste rostlinu koupili.

Pokud byste chtěli vysázet porost, kterému rostou kořeny do hloubky, jako například růže nebo orchideje, vyberte si vysoký květináč. Pro trávy nebo jiné rostliny s kořeny do strany jsou vhodné výsadbové misky nebo podobné ploché výsadbové nádoby.

Pro rostliny rostoucí do výšky se hodí masivní, široké nádoby, protože ty vytvářejí protiváhu a zajišťují stabilitu – například výsadbová koryta nebo kbelíky. Kulaté nebo hranaté sloupky a vázy lze ideálně osázet malými, středně vysokými nebo svěšenými rostlinami.