Celoplošné lepení vs. plovoucí
Celoplošně lepené podlahy mají oproti stále populárnějším plovoucím podlahám řadu výhod. Nedochází u nich k dilatacím, jsou trvanlivější, lépe tlumí kročejový hluk, snesou i zatížení velmi těžkým nábytkem. Jsou odolnější i proti zatečení tekutin a nedochází u nich ke vzniku spár ani k posunu lamel.
Většina lidí dnes ale automaticky uvažuje o pokládce plovoucí podlahy. Přes všechny výhody, kterými se mohou chlubit celoplošně lepené podlahy, existuje řada zásadních předností, které plovoucí podlahy poslaly na první místo na trhu. Plovoucí podlaha není pevně spojena s podkladem, obrazně řečeno na něm leží neboli "plave".
Velkou výhodou tohoto typu je relativně jednoduchá pokládka, možnost rozebrání, oprava i výměna podlahy. Jednotlivé díly se spojují rozebíratelným zámkovým systémem.
Plovoucí podlahy se skládají z několika vrstev. Vespod je podkladní, na té je umístěná vrstva zvukově izolační, jíž tvoří stavební akustické izolace. Následují vrstva roznášecí a vrstva nášlapná, která tvoří vrchní část skladby. Plovoucí podlahy se dělí podle použitého materiálu, jež tvoří nášlapnou vrstvu. Plovoucí tak mohou být podlahy laminátové, dřevěné i vinylové.
Dřevěné podlahy včetně parketových jsou vhodné do téměř jakéhokoliv interiéru a jsou stále značkou kvality. Většina zákazníků parkety volí kvůli nižší ceně oproti masívním dřevěným podlahám.
Pokládka na rošt
Podlahy připevňované na rošt se používají tam, kde je velmi nerovný podklad, nebo kde je mezi podkladem a podlahou příliš mnoho prostoru.
Podlaha se na rošt klade například v půdních vestavbách či na venkovních terasách. Lze tím vyřešit i nerovné podlahy ve starých domech, kde by vyrovnávání povrchu bylo náročnou stavební akcí. Podlahy na roštu jsou obecně vhodné pro typy s podlahovým topením, kdy se mezi rošty ukládají topné trubky.
Před pokládkou
Pokládka podlahy je sice často prezentována jako kratochvíle pro zdatnějšího kutila, nicméně vyžaduje především dobrou přípravu, ale i škálu ručního i elektrického nádraží a nástrojů.
Rozhodně se nevyplácí podcenit přípravu místnosti, kde nová podlaha zdomácní. V první řadě je nutné správně spočítat potřebu materiálu. Plovoucí podlaha se nakupuje v balících. Je potřeba počítat nejen s vlastní plochou podlahy, ale také s dostatkem materiálu (např. lamel) k dokončení díla, a na odřezky.
Podlaha musí být nejen ze stejného materiálu - tj. od jednoho výrobce, což je záruka jednotného typu i odstínu materiálu. Měla by být rovněž z jedné výrobní série, neboť rozdíl v šaržích může znamenat viditelný rozdíl v odstínu nášlapné vrstvy.
Zakoupená podlaha složená v transportních balících se musí nechat před pokládkou nejméně 24 hodin "vydýchat", tzn. uložit ji v místnosti, v níž má být položena. Je nezbytné nechat ji nasát vlhkost a teplotu místnosti. Jinak hrozí nebezpečí zvlnění či vzniku spár. Je jasné, že podlahový materiál musí ven z igelitu či jiné přepravní fólie.
Příprava podkladu
Nejnáročnější prací je příprava podkladu podlahy, který je nutné nejprve zbavit původní krytiny, vyčistit a především vyrovnat.
Vyrovnání povrchu podkladu je odborná práce, kdy se používá nivelační technika a občas i bourací kladivo. Velké umění je zacházet správně s nivelační stěrkou.
Další možností, jak vyrovnat podklad, je aplikace roštu osazeného nivelovanými OSB deskami. Zde již zacházíme do oboru zednických a tesařských prací. Dřevovláknitá deska je určená zejména pod plovoucí laminátové a vícevrstvé podlahy. Jedná se o podložku s výbornou kročejovou izolací a izolačními vlastnostmi. Tlumí prostorový hluk v místnosti do 15 decibelů.
Základem kvalitně položené podlahy je pečlivá příprava podkladu. Ten by měl být dokonale rovný, pomocí nivelační stěrky vyrovnaný.
Mezi podklad a samotnou podlahu se vkládá speciální fólie (např. Mirelon), která tlumí kročejový hluk, izoluje a vyrovnává drobné nerovnosti. Umí podlahu i provětrávat a odvádět zbytkovou vlhkost.
Při vlastním pokládání plovoucí podlahy je nutné ponechat mezi plochou podlahy a zdí dostatečnou dilatační spáru, která umožní roztažnost podlahy. Spára se následně překryje rohovou lištou upevněnou ke stěně. V místech styku podlahy s jinou podlahou, nebo například u prahů, je potřeba počítat s dilatační spárou. Následně bude překryta přechodovým profilem.
Je potřeba správně zvolit směr pokládky a orientaci vzorku nášlapné vrstvy s ohledem na umístění oken, dveří a nábytku.
Výhodou plovoucích podlah je snadná a rychlá montáž. Co je to plovoucí podlaha? Lamely se nelepí k podlaze, spojují se jen mezi sebou v peru a drážce. Ve finále je dobré stáhnout lamely popruhovým stahovákem. Po pokládce je třeba podlahu olemovat dokončovacími lištami. Ty se vyrábějí ve stejných dezénech jako krytina.
Dřevěné plovoucí podlahy se vyrábějí jako sendvičové z několika vrstev dřeva, přičemž horní nášlapnou, a tudíž pohledovou vrstvu, tvoří tvrdé dřevo.
Levnější typy podlah mají tuto vrstvu z dřevěné dýhy, dražší z vrstvy až 4 mm silné, takže ji lze po čase stejně jako parkety přebrousit a znovu nalakovat. Dřevěná plovoucí podlaha je dražší, choulostivější a náročnější na údržbu než laminát, ten ale spolehlivě převálcuje reprezentativním vzhledem.
Laminátová podlaha je zpravidla velice zdařilou imitací dřeva a k dispozici jsou všechny barvy i dekory.
Linoleum, marmoleum
Linoleum zažívá po létech zatracování velký úspěch, především pro svoji praktičnost a estetiku, která prokreslí každý interiér krásnými barvami.
Linoleum je v rolích dodávaná krytina z umělé hmoty, jeho mladší „sestra“ marmoleum je zjednodušeně řečeno linoleum z přírodních komponentů a může se dodávat i ve čtvercích.
Oba typy krytiny se pokládají stejně. V místnosti, kde se bude linoleum nebo marmoleum pokládat, musí být povrch rovněž dokonale rovný, pevný, suchý a čistý.
Krytina, kterou chcete pokládat, musí být alespoň 24 hodin před akcí umístěna svisle v místnosti, kam má přijít. Materiál se musí přizpůsobit podmínkám v místnosti a zároveň se s ním bude i lépe pracovat.
- V místnosti nesmí být méně než 18 °C a příliš velká vlhkost.
- Role marmolea či linolea by měly být z jedné dodávky. Určitě nepoužívejte na jednu plochu různé role.
- Pásy nařežte speciálním nožem a pokládejte v jednom směru, pásy musí plynule navazovat a pevně přiléhat.
- Na lepení je nezbytné používat lepidlo určené pro konkrétní materiál. Nanáší pomocí ozubené špachtle.
- Každou vzduchovou bublinku vytlačíme vždy od středu směrem ke krajům.
- Na konec použijeme přítlačný válec. Jestliže se někde najdou místa, která nepřiléhají, je třeba použít závaží. Svařování je doporučené od výrobců kvůli pevnému a vodotěsnému uzavření. Svařuje se speciální pistolí při teplotě asi 350 °C.
- Aby vám podlaha dlouho vydržela, navoskujte ji a nešetřete vrstvami. Tím se zvýší odolnost a prodlouží životnost.
Jestliže si chcete pokládku usnadnit, použijte Marmoleum Click. Jedná se o přírodní plovoucí podlahu, která se vyrábí v lamelách a čtvercích. Pokládka je velmi jednoduchá a časově nenáročná. Ihned po pokládce můžete podlahu používat. Nemusíte nic lepit, jednotlivé díly jednoduše zacvaknete do sebe díky zámkovému systému. I zde musí ale podklad musí být rovný, hladký, čistý a dokonale suchý.
Další typy - korek, bambus, vinyl
Korek je materiál, který snad příroda stvořila právě pro podlahy. Pod plovoucí korkovou podlahu není třeba vkládat žádnou izolaci typu Mirelon, korková plovoucí podlaha má již podložku instalovanou zespodu lamely. V případě, že podkladovou vrstvou je beton nebo anhydrit (litý základ z pojiva vyrobeného z energosádrovce), je však nutné vždy použít parozábranu.
Před pokládkou je nutné zkontrolovat zámkový spoj a zbavit jej případných nečistot. Nečistoty a poškozený zámek mohou způsobit výškové nerovnosti.
Pokládat začínáme z pravého zadního rohu místnosti. Hotovou podlahu odborníci doporučují odmastit 1% roztokem saponátu, nechat zcela uschnout a následně aplikovat polymerový ošetřovací prostředek.
Aktuálně jsou módní podlahy z bambusu. Jsou oblíbené pro svoji mechanickou odolnost, tvrdost a nezaměnitelný vzhled. Výrobci uvádějí, že tvrdost podlahy z bambusu je dvakrát vyšší než u dubové podlahy. Má jedinečný vzhled, nevyžaduje povrchovou úpravu.
Výsledné dílo hodně závisí na řemeslné dovednosti i citu pro rozložení barevných odstínů na ploše. Podlaha se pokládá na rovný, suchý, čistý a stabilní podklad. Pokojová teplota by měla být 18 - 25 stupňů, vlhkost vzduchu 40 - 65 %. Prvním krokem při realizaci je nanášení lepidla zubovou stěrkou na podklad. Při pokládce se doporučuje kombinovat prkna z více balení, vznikne tak zajímavý estetický efekt.
Mezi stěnu a prkna se umístí vymezovací klínky, které vytvoří dilatační spáru o velikosti cca 1 - 1,5 centimetru. Prkna několika položených řad se přitom stahují řemeny, aby k sobě prkna dokonale přiléhala a zabránilo se mezerám.
Vinylové podlahy se hodí všude tam, kde je přírodní materiál zbytečný luxus. PVC - polyvinylchlorid, jednoduše vinyl, je hodně praktickým materiálem. Vinylové podlahy jsou nenáročné na údržbu, vyznačují se dlouhou životností a jsou vhodné i pro podlahové vytápění.
Rozhodně se nedoporučuje vinylovou podlahu pokládat na staré parkety, „okoukané“ laminátové podlahy nebo koberec. Správně se vinyl rovněž pokládá na upravený pevný podklad. Plocha musí být, tak jako u jiných druhů podlah, dokonale čistá. Nerovnost lze odstranit silnější kročejovou izolací. Pod ní ještě přijde parotěsná fólie.
U některých typů podlah je kročejová izolace už součástí lamely. Na řezání vinylových lamel postačí nůž. Jak položit nebo nalepit vinylovou podlahu zjistíte v následujících návodech.
Koberec
Stále oblíbenou podlahovou krytinou zůstávají koberce. Ani čas neodvál jejich přednosti v podobě množství vzorů a barev i výborných tepelně a zvukově izolačních vlastností.
Stejně důležité jako výběr vhodného druhu koberce je jeho správné položení. Základem je opět čistý a vyrovnaný základ.
Kobercem lze přikrýt lino, parketové i plovoucí podlahy, pokud ale kladete koberec přes celu plochu místnosti, je doporučeno aplikovat jej přímo na beton.
Pokud budete pokládat koberec se spodní gumovou nebo pěnovou vrstvou, stačí podlahu posypat talkem, aby s kobercem šlo po podkladu manipulovat. Pokud je plocha místnosti větší než 16 plošných metrů, doporučují odborníci koberec celoplošně podlepit.
V ostatních případech je nutné, aby byl koberec u stěn podlepený oboustrannou lepící páskou. V našich návodech vás provedeme pokládkou koberce krok za krokem.
Dlažba
Podlahovou dlažbu volíme nejčastěji do koupelen, toalet, chodeb i kolem kuchyňských linek. Jejím atributem je snadná údržba, poměrně dlouhá životnost a odolnost. Aby však dlažba skutečně dobře sloužila a vydržela co nejdéle, je třeba ji správně položit.
U interiérové dlažby je nejpodstatnější vlastností odolnost vůči otěru a bezpečnost, tedy je-li protiskluzná.
Před pokládkou je nutné vybrat vhodný druh lepidla a mísit je s vodou ve správném poměru. Dlažbu pokládáme zásadně se spárami, které je po vytvrdnutí lepidla nutné vyspárovat speciální směsí.
Příprava celistvého, pevného a rovného podkladu bez nečistot a mastnoty je zásadní i pro pokládku dlažby. Nikdy se nespoléhejte na to, že je plocha nově vybetonovaná. Je třeba zkontrolovat rovinnost podkladu a případně plochu vystěrkovat a nechat vyschnout. Stejně tak je důležitá vzájemná kolmost ploch.
Určitě se nesnažte vyrovnávat nerovnosti lepidlem. Moderní lepidla umožňují tenkovrstvé lepení, takže klíčem k dokonalé dlažbě je i výběr správné stavební chemie. A kdybyste potřebovali podrobnější návod, tak přejděte na článek, jak položit dlažbu.
