Omítky vyrovnávají podklad a především omítají holé stěny. Na vnější straně fasády i na vnitřní straně stěny. Chrání zdivo a umí toho mnohem více. Mají za úkol. Omítat lze samozřejmě i sádrokarton, dřevo nebo obklady. Důležité je, abyste si vybrali vhodnou omítku pro svůj projekt.

Omítky vyrovnávají podklad a chrání zdivo na vnější straně fasády i na vnitřních stěnách. Omítat lze nejen zdivo, ale také sádrokarton, dřevo nebo obklady. Mezi nejznámější druhy omítek patří:

• jádrová omítka
• sanační omítka
• sádrová omítka
• štuková omítka
• fasádní omítka
• silikonová omítka
• dekorativní omítka
• hliněná omítka
• mozaiková omítka
• tepelně izolační omítka

Omítková malta je obecný název pro mnoho různých materiálů, které můžete použít k omítání vnějších i vnitřních stěn. Použité pojivo určuje základní typ omítky, a tedy i její název (vápenná omítka, cementová omítka atd.). Podle standardizovaného rozdělení do skupin omítkových malt poznáte, kterou omítku lze pro jaký účel použít. (P I až P Org, zvláštní postavení mají hliněné omítky).

Jak vidíte, tak pojivo (např. vápno, cement nebo sádra) určuje základní typ omítkové malty a určuje její celkový směr. Do omítkové směsi se často používají další složky, jako je např. minerální štěrk, písek, sláma, urychlovače, zpomalovače, látky zlepšující přilnavost.

Proto se velmi pečlivě podívejte na etiketu nebo datový list vybraného výrobku, abyste zjistili, zda je omítková směs vhodná pro váš projekt.

Struktura omítek se volí tak, aby základní omítka mohla vyrovnat větší nerovnosti. V exteriéru je základní omítka obvykle podkladem pro finální omítku. V interiéru může být základní omítka jedinou vrstvou omítky a podkladem pro tapety, obklady nebo malbu.

Finální omítka se díky jemnější struktuře obvykle lépe nanáší a vyhlazuje. Má konzistenci, s níž je možné vytvářet struktury a další povrchové úpravy. Vrchní nátěry jsou obvykle dražší než základní nátěry.
Existují také omítky, které můžete použít jako základní i vrchní nátěr. Obecně je dnes k dispozici mnoho univerzálních omítek, které můžete použít různými způsoby a které se také snadno aplikují. Možná si také můžete nechat rovnou namíchat barevnou omítku a ušetřit si barevný vrchní nátěr.

Přehled nejběžnějších typů omítek a k čemu jsou ideální:

Omítky můžete použít v interiéru i exteriéru. Omítka na fasádě vyrovnává nerovnosti ve zdivu a vytváří tak rovný povrch pro design fasády, dekorativní nátěr. Omítka zároveň chrání fasádu před povětrnostními vlivy, nečistotami a mechanickými a chemickými vlivy. Některé omítky zabraňují vlhkosti, zvyšují požární ochranu a izolují zvuk a teplo. Správná volba omítky je proto pro váš projekt klíčová. Pokud si pro svou fasádu vyberete barevnou finální omítku, můžete ušetřit i za barevný vrchní nátěr.

Podklad vždy důkladně připravte na základní nátěr. Musí být stabilní, savý a bez prachu, oleje a dalších nečistot. Uvolněné materiály musí být odstraněny a otvory nebo praskliny vyplněny. Pórobeton a jiné silně savé podklady musí být opatřeny základním nátěrem.

U cihel obvykle stačí povrch omítky předem navlhčit, aby omítka příliš rychle nevysychala. U velmi hladkých, silně zhutněných betonových povrchů s nízkou nasákavostí je nutné před nanesením omítky nanést vrstvu cementové malty nebo cementového spojovacího můstku (speciální malty).

• Vždy se řiďte pokyny výrobce. Uvedená tloušťka vrstvy musí být správná, stejně jako přidávání vody při míchání a doba schnutí. V opačném případě může dojít k odlupování a praskání.
• Základní vrstva by měla být vyrovnaná, ale ne vyhlazená. Vrchní nátěr tak lépe přilne.
• Omítejte pouze tu plochu, kterou můžete dokončit najednou. Příliš velké plochy mohou zaschnout dříve, než je vyrovnáte.
• Některé omítky vyžadují základní nátěr. Ten přizpůsobte vybrané omítce.
• Omítání naplánujte tak, aby byla při práci s omítkou dodržena doporučená teplota. Příliš nízké nebo příliš vysoké teploty mohou mít negativní vliv na výsledek, stejně jako nadměrné sluneční záření, déšť nebo vítr. Aplikaci omítky chraňte plachtou nebo podobným materiálem. V žádném případě nesmíte omítku nanášet při teplotě nižší než 5 °C.
• Zanedbaná místa mohou později způsobit nepříjemná překvapení. Proto věnujte pozornost také obtížným místům, rohům a úhlům.

Prohlédněte si různé povrchy fasád a omítek. Šikovné ruce dokážou pomocí základního nářadí vytvořit různé textury.

Soklové omítky musí hodně vydržet: Vlhkost v patě budovy, škrábání kol, nečistoty z příjezdové cesty a mnoho dalšího. Zde potřebujete omítku, která to všechno vydrží, aniž by zeslábla. Omítka ze syntetické pryskyřice neboli disperzní omítka je odolná základní omítka, která vám navíc umožní přidat na fasádu barevné akcenty. Lehká struktura navíc zabraňuje tomu, aby byly škrábance okamžitě viditelné.

Soklové omítky ve spodní části domu toho musí hodně vydržet. Vlhkost, škrábance, nečistoty z chodníku a další. Takže potřebujete omítku, která to všechno vydrží. Zaujmout by vás mohla mozaiková omítka, která je omyvatelná, paropropustná, odpuztuje vodu a je pro tyto namáhané části vysoce efektivní.

Vnitřní omítkou zdivo chráníte a připravíte si ho pro finální úpravu. Vnitřní omítky se obvykle snadno aplikují, takže je zvládne i méně zkušený kutil.

Promyslete si, jak chcete, aby váš interiér vypadal. Budete pak tapetovat nebo stěny vymalujete trendy barvou? Vaše odpovědi určí, jakým směrem se vydáte, až budete vybírat vnitřní omítku.
S univerzální vnitřní omítkou to budete mít jednoduché, strukturované omítky udělají parádu téměř okamžitě. Dekorativní omítka je alternativou k vymalovaným stěnám nebo tapetám.

• Použijete běžnou vnitřní omítku a poté stěnu natřete barvou dle vlastního výběru.
• Použijete tónovanou designovou omítku, která se aplikuje válečkem, špachtlí nebo štětcem a na stěnách si budete užívat třeba strukturu mramoru.

• Omítku nanášejte vždy pouze v jedné vrstvě. Tloušťka jedné vrstvy by měla být minimálně 10 mm a maximálně 20 mm.
• Pokud chcete omítku následně vymalovat nebo vytapetovat, měli byste povrch vyhladit.
• Pokud pak chcete povrch obkládat nebo nanášet dekorativní omítku, tak v obou případech musí být sádrová omítka zcela suchá.

• Připravte stejnobarevný a rovnoměrně savý podklad. U obzvláště barevně náročných mozaikových omítek doporučujeme použít vhodně probarvený univerzální podkladový nátěr.
• Omítku jednou intenzivně ale pečlivě promíchejte. Pokud omítku mícháte příliš rychle, může to vést k problémům s přilnavostí.
• Mozaikovou omítku nanášejte nerezovým hladítkem do tloušťky 2 až 3 mm bez mezer a povrch uhlaďte v jednom směru. Pracujte rychle a rovnoměrně, aby nedocházelo k nánosům.

• Omítku nanášejte v závislosti na výrobku válečkem nebo hladítkem. Tloušťka nánosu závisí na požadované struktuře. Například pro rustikálnější textury je nutná silná vrstva.
• Omítku uhlaďte pouze na povrchu, abyste dosáhli rovnoměrné tloušťky vrstvy. Nanášejte pouze takové množství materiálu, které dokážete strukturovat za cca 15-20 minut.
• Tvarujte stěnu pomocí nástrojů, např. špachtlí, štětcem, pěnovým válečkem s jemnými póry, jemným kartáčem, strukturovaným válečkem nebo štětkou.

• Vnitřní omítku nanášejte pouze v takovém množství, které zvládnete strukturovat během 15-20 minut. Dbejte na to, abyste plochy, které k sobě patří, opracovávali v jednom celku. Zde můžete nanést opravdu silnou vrstvu - usnadníte si tak nanášení omítky.
• Nyní omítku odstraňte nerezovým hladítkem nastaveným pod ostrým úhlem, abyste dosáhli požadované tloušťky vrstvy. Teprve poté můžete začít s texturováním omítky.
• Po odstranění pokračujte plastovým hladítkem. Omítka se na plastové hladítko nelepí. Nanášejte ji na celou plochu a roztírejte, dokud nedosáhnete požadované textury.

V koupelně můžete použít omítky, jako jsou vápenné, vápenocementové, sádrové a hliněné omítky. Tyto omítky jsou vhodné pro vnitřní klima. Absorbují totiž vlhkost ze vzduchu v místnosti a po vyschnutí ji opět uvolňují. Ujistěte se, že je vaše koupelna utěsněna v souladu s normami, abyste se někdy nedočkali nepříjemného překvapení. Žádná omítka totiž nenahradí správné utěsnění a na vlhkých stěnách mohou vznikat plísně. Měli byste také pravidelně větrat, protože tyto omítky nejsou vhodné pro trvalé vystavení vysoké vlhkosti.