Kvalita semen je rozhodující pro to, zda vyklíčí, vyrostou a budou prospívat, nebo zda uschnou v půdě, do které jste je s nadějí zahrabali. Z tohoto důvodu společnost HORNBACH dbá na to, aby vám nabízela pouze vysoce kvalitní semena, např. od společnosti FloraSelf.
Pokud chcete být soběstační a potřebujete nyní hodně semen zeleniny, věnujte při nákupu semen pozornost následujícím bodům:

• Při nákupu se podívejte na trvanlivost semen.
• Vyberte si správnou odrůdu: Každá odrůda má individuální dobu výsevu.
• Označení F1 znamená, že se jedná o hybridní osivo - hybridní odrůdy nejsou vhodné k dalšímu semenaření

Nehybridní (volně opylované odrůdy) je osivo, které si předává původní vlastnosti z generace na generaci. Naproti tomu u hybridů F1 se jedná o křížení v první generaci. Znamená to, že při dalším semenaření si semínka neuchovají to, co byste od nich další sezónu očekávali.

U nehybridních semínek můžete sklízet semena a další rok z nich vypěstovat nové rostliny, které budou téměr identické. Mezi takové patří historické a původní odrůdy, které se osvědčily v průběhu let díky svým vlastnostem, jako je chuť, odolnost, barva, velikost atd. Jste-li v zahradničení nováčky, tak se může stát, že úroda další sezónu 100% identická nebude - podmínky, počasí, opylení - i to může mít vliv na vlastnosti úrody.

Výhody hybridních semínek s označením F1 jsou větší odolnost vůči chorobám, vyšší výnosy nebo silnější růst. Díky těmto vlastnostem jsou F1 hybridy ideálním osivem pro začátečníky. Narozdíl od nehybridních semínek se ale výše uvedené vlastnosti nepředávají z generace na generaci. Ve většině případů se výhody odrůdy při dalším semenaření ztrácejí. Musíte tedy každý rok kupovat nové osivo.

Mimochodem, při produkci F1 hybridů se nepoužívá genetické inženýrství. Ty se produkují pomocí konvenčních technik šlechtění a křížení.

Existují semena rostlin, které jsou v počáteční fázi velmi citlivé na mráz nebo vyžadují vyšší teploty, aby vůbec vyklíčily. Protože počasí venku nemůžete ovlivnit, měli byste si tato semena předpěstovat. Na okenním parapetu nebo ve skleníku.

Předpěstování sazenic je užitečné zejména pro rostliny, které milují teplo. Rajčata, okurky nebo papriky. V závislosti na druhu můžete předpěstované rostliny vysazovat na zahradu až v dubnu nebo po ledových mužích od poloviny května. Mrkněte se na náš kalendář pěstování, ať víte zase o kus víc.

Papriky, chilli papričky, lilky, artyčoky a rajčata jsou rostliny s delší dobou klíčení. Před vysazením do volné půdy potřebují alespoň dva měsíce předpěstování. Semena byste měli vysévat do misek v květináčích na začátku až v polovině března. Nechte je klíčit při pokojové teplotě 20-25 °C.
Jakmile se vytvoří první listy, přesaďte rostliny do větších květináčů. Pokud máte vytápěný skleník, má smysl začít s pěstováním v lednu nebo únoru.

Většina bylinek vyžaduje teplotu klíčení nad 20 °C. Semena vysejte do pěstebních nádob po dvou semenech. Výjimku tvoří bazalka a pažitka. Zde rozptylte asi deset semen do o něco větších květináčů s pěstební nebo bylinkovou zeminou.

Letničky, jako jsou např. lobelky, hledík, aksamitník, nevadlec, petunie nebo ostálky můžete vysévat v únoru nebo v březnu do vnitřních prostor nebo do vyhřívaného skleníku. Ven je můžete zasadit v květnu - pak ale budou kvést pouze od konce léta do prvních mrazů.

Jste připraveni na předpěstování na okenním parapetu? K výsevu rostlin budete potřebovat mimo jiné následující materiál:

Mnoho rostlin je vhodných pro přímý výsev - zejména druhy rostlin ze střední Evropy nebo podobných klimatických pásem. Je to samozřejmě praktické, protože přímý výsev vám ušetří časově náročnou přípravu před pěstováním.
K přímému výsevu jsou vhodné například tyto rostliny:

Mladé rostliny z předpěstování můžete pomalu aklimatizovat na venkovní prostředí. V teplejších dnech (od 10 °C) je dejte na několik hodin ven. Zpočátku rostliny snášejí přímé sluneční světlo jen krátce.
Předpěstované rostliny salátu, mangoldu a zelí můžete na zahradu vysazovat už od dubna, kdy se se mohou objevit už jen mírné mrazy. Pro klid duše je ale ještě chraňte netkanou textilií na zahradu. Kromě ochrany před mrazíky chrání také před škůdci a urychluje růst. To platí i pro vyvýšené záhony a pařeniště.

Druhy citlivé na mráz, např. plodovou zeleninu, můžete na záhony vysazovat od poloviny května, po ledových mužích.

Sazenice a mladé rostliny působí na slimáky a plže jako magnet a během chvíle je veškerá vaše práce zničena. Můžete rozsypat granule proti slimákům, ale je třeba je znovu aplikovat, zejména po silném dešti.

Bezpečnější jsou speciální "ploty" proti slimákům. Pokud je instalujete při zakládání záhonu (nebo vyvýšeného záhonu), tak předtím zkontrolujte, zda se na něm nevyskytují vajíčka slimáků. Ochrana proti slimákům udrží škodnou trvale mimo dosah.

V zimě, kdy už máte sklizeň pod střechou nebo pomalu docházejí zásoby vlastnoručně vypěstované zeleniny, jsou klíčky a microgreens zdravou a rychlou alternativou. Klíčky jsou sazeničky, které můžete zpracovat po vytvoření prvních listů.

Kromě vitamínů jsou klíčky bohaté na sekundární rostlinné látky, které mají pozitivní vliv na naše zdraví. Díky čerstvosti a škále chutí se hodí především do studené kuchyně. Mezi nejznámější klíčky patří sójové klíčky, což jsou vlastně semenáčky fazole mungo nebo rychle rostoucí řeřicha. Doma si můžete vypěstovat také mladé ředkvičky, rukolu, kedluben, brokolici, zelí, hořčici nebo celé směsi microgreens.