Tepelný zářič je topidlo, jehož zdrojem je plyn, elektřina nebo kombinace obojího. Venkovní ohřívače vás zahřejí ve studeném sychravém počasí na terase nebo lodžii, interiérové zářiče zase poskytnou příjemné teplo při chladných večerech uvnitř vašeho domova. Ohřívač si tedy můžete pořídit i do domu nebo bytu a my vám poradíme s jeho výběrem.

Ať už se jedná o elektrické ohřívače, plynové nebo naftové ohřívače nebo elektrické krby, s dnešními mobilními ohřívači můžete ušetřit peníze a v nejlepším případě také snížit spotřebu energie.

Výhody mobilních ohřívačů

  • Žádné náklady na instalaci, stačí zapojit do zásuvky a je hotovo.
  • Elektrické ohřívače přeměňují 100 % elektrické energie na teplo, což je efektivní a úsporné.V
  • Ventilátorová topná tělesa a radiátory lze použít přesně tam, kde jsou potřeba. Díky tomu jsou velmi flexibilní a šetří náklady.
  • Mobilní ohřívače lze použít v případě, že dostupné teplo z ústředního vytápění není dostatečné.

Jak vybrat ohřívače a zářiče

Nejdříve je třeba si uvědomit, kde budete zařízení využívat. Ať už hledáte ohřívač do domu, bytu, na terasu nebo na balkón, nevybírejte jen podle vzhledu. Design je sice důležitý, ale v zimě vás bude určitě více zajímat, jak kupovaný přístroj topí, než jak vypadá. Klíčovým kritériem pro výběr přenosného vytápění je vždy velikost vytápěného prostoru.

Zjistěte si technické parametry ohřívače – zaměřte se konkrétně na výkon, počet nastavitelných stupňů ohřevu, přítomnost termostatu, pojistky proti přehřátí a v neposlední řadě také na rozměry.

U elektrických zářičů si pohlídejte délku přívodního kabelu, u topidel s ventilátorem zase hlučnost. Jestliže budete chtít ohřívač často přesouvat z místa na místo, bude pro vás prioritou nízká hmotnost.

Jak vybrat ohřívače a zářiče

Plynové ohřívače využívají zpravidla 10kilogramovou propan-butanovou láhev, která nijak nekazí estetický dojem, jelikož je očím skryta v konstrukci zářiče. Součástí plynového topidla je rovněž hadice pro přívod plynu a regulátor tlaku, s nímž můžete ovlivnit výkon.

Hlavní výhodou zářiče s plynovým pohonem je nezávislost na elektrické energii. Jedná se o praktické mobilní řešení vytápění určené do exteriéru, jež vyrábí sálavé teplo do vzdálenosti několika metrů. Plynové zářiče jsou jako stvořené pro ohřívání vzduchu na terasách, na balkónech, v altánech, pod pergolami či v zimních zahradách.

Výhody plynových zářičů: Nevýhody plynových zářičů:
  • minimální spotřeba a vysoká účinnost
  • jsou určeny jen do dobře větraných prostorů
  • možnost regulace výkonu dle aktuální potřeby
  • ideální pro ohřev vzduchu velkého prostoru
  • moderní design, v nabídce různé druhy vzhledu
  • nepotřebuje elektrický proud
  • variabilita umístění
  • oproti elektrickým variantám mají nižší efektivitu infrazáření
  • vyšší pořizovací cena

Chcete tepelný zářič vhodný rovněž do interiéru? Vsaďte na elektrické topidlo. Existuje několik různých druhů přenosných elektrických topidel, které se liší nejen tvarem, ale také způsobem ohřevu vzduchu.

Ohřívače na elektřinu jsou ideálním řešením pro rychlé a pohodlné vytopení místností, které nevyužíváme tak často. Velmi často nachází využití v rekreačních objektech s nepravidelným provozem, jako jsou chaty nebo chalupy.

Jak vybrat ohřívače a zářiče
Výhody elektrických zářičů: Nevýhody elektrických zářičů:
  • jednoduché ovládání s regulací výkonu
  • možnost nasměrování tepla
  • okamžitý náběh vytápění
  • disponují ochranou proti přehřátí
  • úspora provozních nákladů
  • snadné přenášení
  • nutnost připojení k elektřině
  • velká spotřeba elektrické energie
  • omezená životnost (obzvláště u infrazářivek)

1. Teplovzdušné konvektory alias přímotopy využívají tepelné proudění. Ve spodní části je nasáván studený vzduch, který se ohřeje v topném tělese a přes vrchní mřížku se vypouští zpět do místnosti. Přímotopy zaujmou nízkou pořizovací cenou, jsou skladné a mají malou hmotnost. I když disponují velmi rychlým náběhem, tak delší dobu trvá, než se vytopí celá místnost.

Elektrické konvertory bohužel nejsou vhodné pro alergiky. Proudící teplý vzduch rozviřuje alergeny a topné těleso navíc přepaluje drobné částečky prachu, čímž dochází k vysušování vzduchu.

2. Olejové radiátory vypadají jako klasické radiátory ústředního vytápění jen s tím rozdílem, že jsou pojízdné a zapojují se do elektřiny. Uvnitř ocelových žeber radiátoru se nachází olej, který se v zapnutém stavu zahřeje pomocí topné spirály.

Tento druh topného zařízení ohřívá okolní vzduch, přičemž olej zůstává teplý ještě dlouho po vypnutí. Čím vyšší počet žeber radiátor má, tím vyšší je jeho výkon pro vytopení místnosti. Elektrické olejové radiátory se však nehodí pro nepřetržitý provoz, neboť mají velkou spotřebu elektrické energie.

3. Sálavé panely fungují na zcela odlišném principu než zmíněné konvektory a radiátory. Smyslem sálavých panelů je, že se nejprve ohřívají předměty a od nich až vzduch. Pocitově je tak možno dosáhnout teplotní pohody mnohem dříve už při nižší teplotě vzduchu.

Se sálavým vytápěním dokážete ušetřit nemalé náklady za energie, pořizovací cena je však o poznání vyšší.
Panely z oceli nebo hliníku vyzařují buď elektromagnetické, nebo infračervené záření. První druh vypadá jako klasický radiátor, druhá varianta má tvar desky připomínající infračervené zářiče, jež se používaly k ohřátí vzduchu v panelákových koupelnách. Infračervené panely lze variabilně umístit na stěnu či na strop, takže se hodí i do menších prostor. Navíc nevysouší, ani nevíří vzduch.