Přímočará pila je dnes využívána, kromě vyřezávání otvorů, také k hrubšímu dělení materiálu a nebo k přířezům fošen, desek, palubek a plovoucích podlah, ale i polykarbonátových desek, plexiskla, jiných plastů, dokonce i obkladaček a nebo kovových profilů. Materiály lze dělit jak příčně, tak podélně.

Dobrý řez přímočarou pilou vyžaduje zkušenost a správný nástroj, plátek. Především je nutné vědět, že původním účelem bylo opravdu vyřezávání otvorů a nepravidelných tvarů. Proto je nástroj, plátek, tak tenký. Jde jím vyřezat kruhový otvor nebo zaoblení o malém poloměru. Naopak dlouhý rovný řez se dělá špatně.
Plátek ale nikam nedotlačíte, musíte ho tam dovést. Jde cestou nejmenšího odporu a sebemenší rozdíly ve struktuře řezaného materiálu jej mohou vychýlit z dráhy.

Pozor také na svírání materiálu. Plátek je sevřen v řezu. Nahoře jedete přesně podle rysky a pak zjistíte, že plátek se v řezu ohnul a dole jste o centimetr vedle. Plátek se rychlým kmitáním v řezu zahřeje, jeho struktura povolí, a je to.

Jak vybrat přímočarou pilu

Akumulátorové pily jsou omezeny kapacitou akumulátoru, zato u nich nepřeříznete přívodní šňůru a ta vám také nevadí při vedení pily.

Nejčastější je držadlo tvaru žehličky. Tvar hrušky je určen spíš pro specialisty. Vedení pily je s ním citlivější a pilou se lépe vyřezává.

Jinak též „orbitálním pohybem pilového listu“, nebo bez něj.
Tato funkce, pohybuje plátkem v řezu dopředu a vzad. Řez je hrubší, ale rychlejší. Využití je zejména v řezání rostlého dřeva ve směru vláken.

U pily s elektronikou jde regulovat otáčky motoru a tím rychlost kmitů pily. To je výhodné zejména při nutnosti přesného nájezdu do řezu, ale také pro řezání termoplastických materiálů, kde by teplo vzniklé při řezu mohlo ovlivnit jeho přesnost, nebo kvalitu materiálu.
U plexiskla dokonce dochází, vlivem teploty při rychlém řezu, ke znovu spojení materiálu za plátkem. Pily bez elektroniky jsou dnes už výjimkou.

Důležitou částí přímočaré pily je opěrná plocha, stůl. U levnějších pil je vyroben z plechu a může způsobovat určitou nepřesnost v řezu. Profesionální pily jej mají obvykle robustnější, z litého hliníku.
Téměř každá přímočará pila má možnost odsávání pilin z řezu. Málokdo to ale využívá. Práce s pilou připojenou k vysavači není pohodlná a přesná.

Jak vybrat přímočarou pilu

Pro kvalitní řez je velmi důležitý správný výběr plátku. Těch je na trhu mnoho druhů a liší se materiálem ze kterého jsou vyrobeny, velikostí a tvarem zubů.

V Evropě jsou používány dva systémy uchycení. Tvar „T“ vyvinutý firmou Bosch a tvar „U“ vyvinutý v Americe. Do uchycení „U“ lze většinou upnout i plátky „T“, obráceně to nejde.

Mechanismy držení plátků jsou různé, od šroubovacích po pákové a každá firma používá jiné.
Nejčastěji používaným materiálem je nástrojová ocel (WS), rychlořezná ocel (HSS) a jejich kombinace bimetal (BIM). Jsou ale také plátky se zuby s tvrdokovem (HM).

Podle tvaru zubů lze plátky rozdělit na plátky s vyhnutými zuby (šraňk) a se zuby zabroušenými. Velikost zubů souvisí s tloušťkou řezaného materiálu. Čím silnější materiál, tím větší zuby.

Některé pily mají laserový ukazatel směru řezu a také osvětlení pracovního místa. K dalšímu vybavení patří paralelní doraz a nebo zabudovaný zásobník na plátky.