Ať už jste doma na pohovce, nebo venku, s inteligentním systémem řízení vytápění máte teplotu pod kontrolou a jako na dlani. Doslova. Díky aplikaci v chytrém telefonu můžete kdykoli regulovat vnitřní klima pouhým stisknutím tlačítka.

Proč se vyplatí chytře regulovat vytápění? Může vám ušetřit peníze:

Inteligentní řízení vytápění přináší několik výhod:

• Díky technologii inteligentní domácnosti lze každou místnost ovládat individuálně a energeticky úsporně.
• S centrální regulací vytápění se výrazně zvýší váš osobní komfort bydlení.
• Radiátorové termostaty lze snadno a rychle vyměnit.
• Radiátorové termostaty jsou také ideální pro nájemní byty, protože nevyžadují přístup k ústřednímu topení.
• Při otevření oken se díky okennímu kontaktu automaticky sníží teplota.
• Mnoho systémů nabízí celosvětový přístup prostřednictvím mobilního zařízení.

Deskové radiátory jsou univerzálním řešením pro novostavby nebo rekonstrukce. Hladký povrch zajišťuje elegantní design. Desková topná tělesa jsou k dispozici se 6 přípojkami. Máte však také možnost použít pouze 4 boční připojení.

V závislosti na provedení existují různá typová označení. První číslice znamená počet panelů a druhá počet konvekčních desek. Výsledkem jsou typová označení jako 10, 12, 22, 30 atd.

Používá se při rekonstrukci nebo náhradu starých článkových, žebrových nebo DIN radiátorů.
Tento typ radiátoru má stejné připojovací vzdálenosti jako staré modely radiátorů, a proto jsou s nimi kompatibilní. Díky tomu je výměna starých modelů jednoduchá a nekomplikovaná.

Ventilový radiátor má šest možností připojení. Proto se často označuje jako šesticestný chladič.
Ventilové radiátory se často používají v novostavbách.

U tohoto typu radiátoru jsou hliníková, měděná nebo ocelová žebra připevněna k trubkám, které vedou vodu. Studený vzduch se na nich ohřívá. Vzniká konvekční teplo.

Výhody

• Tento systém se rychle zahřívá.
• Radiátory jsou obvykle lehké a menší než jiné typy, takže je lze instalovat prostorově úsporně.
• Konvektory lze velmi dobře instalovat například do lišt před velké terasové dveře, výlohy nebo pod lavičky a prodejní regály.

Nevýhody

• Konvektory nejsou pro vnitřní klima ideální. Zajišťují vysokou cirkulaci vzduchu, a tím víří prachové částice ve vzduchu, což je pro alergiky nepříznivé.
• Kvůli žebrům se obtížně čistí.

Zde se jednotlivé normalizované profily ocelového plechu řadí v libovolném počtu.

Výhody

• Konstrukce tohoto typu radiátoru je praktická, může splňovat všestranné požadavky na tepelný výkon.
• Článkové radiátory jsou levné typy radiátorů.

Nevýhody

• 70 % tepelného výkonu je ve formě konvekce, která má tendenci vytvářet nepříjemné klima v místnosti.

Trubková otopná tělesa jsou dalším typem článkových otopných těles.

Výhody

• Lze je používat flexibilně a jsou k dispozici v různých barvách, výškách a hloubkách, s libovolným počtem trubek instalovaných za sebou nebo jako speciální tvary.
• Trubkové radiátory jsou oblíbené zejména v podobě koupelnových otopných těles na ručníky, parapetních radiátorů se svisle uspořádanými řadami trubek nebo jako dekorativní rozdělovače místností. Mimochodem, při volně stojící instalaci poskytují optimální výkon.
• Dobrá tepelná vodivost, dlouhá životnost

Nevýhody

• Stejně jako u článkových radiátorů se přibližně 70 % tepla přenáší konvekcí, což nevede k dobrému vnitřnímu klimatu.

Systémy podlahového vytápění jsou velmi oblíbené. Mokré nebo suché systémy? To je první otázka u tohoto typu.
Rozdíl je v tom, zda je systém instalován nad izolační vrstvou v tekutém potěru, nebo je položen do pěnových desek a překryt suchými deskami.

Výhody

• 2/3 tepla se vytváří sáláním. To zajišťuje příjemně teplé, bezprašné klima v místnosti s rovnoměrným rozložením tepla.
• Nízké teploty proudění, takže je možný provoz se solárními systémy.
• Vytápění se stává "neviditelným", v místnosti je více místa pro jiné věci.

Nevýhody

• Vysoká setrvačnost topných ploch
• Vyšší investiční náklady
• Následné změny jsou, v závislosti na instalačním systému, obvykle nákladné nebo nemožné.

S vytápěním stěn se nesetkáte tak často. Instaluje se podobně jako podlahové vytápění, ale vertikálně.

Výhody

• Teplo dopadá na tělo vertikálně, což je příjemné.

Nevýhody

• Před stěnami nesmí stát žádný nábytek.
• Vnější stěny musí být dobře izolované.

Na rozdíl od běžných topidel, která ohřívají okolní vzduch, infrazářiče neustále vydávají sálavé teplo. Tyto infračervené paprsky nevidíme, ale můžeme je cítit. Zahřívají všechny pevné a kapalné předměty ve svém okolí. Když tyto předměty vydávají teplo, ohřívá se i vzduch. Celý systém můžete ovládat pomocí bezdrátového termostatu.

Výhody

• Nízké pořizovací náklady.
• Krátké doby předehřevu, může být napájen elektřinou z fotovoltaického systému.
• Moderní vzhled, lze použít v interiéru i exteriéru.
• Lze použít dočasně a snadno přemístit.

Nevýhody

• Vysoké provozní náklady.
• Předpoklad je dům s dobrým izolačním standardem.

Desková otopná tělesa, jako jsou ventilová nebo půdorysná otopná tělesa, mají 6 nebo 8 přípojek a mohou být namontována buď z boku, nebo zespodu. Můžete je také použít k výměně radiátorů se čtyřcestným připojením.

Do samostatných zásahů do otopného systému, byť jen výměny radiátorů, se samostatně a bez znalostí raději nepouštějte. Využijte služeb odborníků ze specializovaných firem. Ti vás, ale mohou vybavit poměrně rozsáhlým nákupním seznamem věcí, které jsou pro provedení práce nezbytné.

Mnoho místností má dnes stěny ze sádrokartonu. V takovém případě je nutné myslet na radiátory a možnost jejich upevnění už dopředu a za sádrokarton umístit nosnou konstrukci pro konzoly. Nebo, v případě opomenutí či adaptace místnosti umístit radiátor na nosné nožky. Je těžký a samotný sádrokarton jej neunese. A pokud by unesl, stačí se opřít a neštěstí je hotovo.

Odvzdušňovací šrouby jsou už součástí, ale termostatické ventily a hlavice musí být spolu kompaktibilní. Ventily a hlavice ne všech výrobců spolu spolupracují.
Termostatické hlavice jsou mechanické, nebo digitální. Na mechanické hlavici nastavujete průtok vody ventilem jen odhadem, v několika stupních. Na digitální hlavici se dá nastavit přesně požadovaná teplota a na některých i čas spuštění. Používání termostatické hlavice v místnosti s prostorovým termostatem může být kontraproduktivní. Tam ji, pokud možno, nastavte naplno.

K radiátorům lze zakoupit různé druhy věšáků, použitelných k sušení drobného prádla. Jako další doplněk můžete dokoupit odpařovač vody, aby vzduch ve vytápěné místnosti nebyl příliš suchý.

Z kotle nebo výměníku je topné medium přiváděno měděným potrubím, a to může mít průměry 15,18 nebo i 22 mm podle velikosti a délky systému. Trubky se dají koupit v návinu až o délce 50 m a nebo v tyčové verzi. Pro pohledové trubky topení je lépe koupit tyčové provedení (délka 2,5 m). Ke trubkám potřebujete „fitinky“, to jsou kolínka s různými úhly, spojky,T kusy, přechodky na závit a záslepky.

Jako další je nutné nakoupit kulové ventily. Starší topné systémy používaly expanzní nádoby, dnes jsou do potrubí na nejvyšším bodě vloženy samočinné odvzdušňovací ventily, přes které je vytlačována většina vzduchu ze systému.

Trubky se k sobě letují nebo lisují. Na letování je třeba letovací hořák, pájka a pájecí pasta (se stříbrem nebo s olovem, dnes už i bezolovnaté). Když koupíte pájku se stříbrem, musí být pasta také se stříbrem. Když pájka s olovem, pasta také s olovem.
Trubky se nezakracují pilkou na kov, ale řezačkou na trubky (je použitelná pro několik průměrů). Před letováním se spojované části odmašťují brusnou tkaninou. Nepodlehněte hravé touze navlékat si fitinky na prsty. Prsty bývají mastné a spoj se pak špatně odmašťuje. Špatné odmaštění může způsobit netěsnost spoje, která se může projevit až po čase!

Na lisování jsou speciální kleště mechanické nebo i hydraulické. A fitinky k lisování jsou jiné než na letované spoje. Pro šroubové spoje potřebujete k jejich dotěsnění koudel, těsnicí niť a nebo těsnicí pastu. Málokterý spoj je s obyčejným fíbrovým těsnicím kroužkem. K připevnění trubek na zeď potřebujete speciální plastové konzolky různé podle průměrů trubek. K nim samozřejmě vruty a hmoždinky.