Pokud se budete chtít radovat z úrody, tak musí nejprve dojít k oplodnění vašeho ovocného stromku. Některé rostliny jsou samosprašné. To znamená, že nepotřebují k plození žádnou jinou rostlinu. Většina druhů ovoce je nicméně cizosprašných. Takže potřebují pyl z nějakého sprašného druhu.

Květy jednoho a toho samého stromu se oplodní vzájemně. Na zahradě tedy není nutně vyžadován žádný další strom. Tyto druhy jsou nicméně schopné přijímat pyl z jiných stromů a vy můžete svou produ zlepšit tím, že vysadíte dva exempláře stejného druhu.

Typické samosprašné odrůdy jsou: slivoň mirabelka, broskev, meruňka, višeň, kdoule

Právě hrušky a jablka jsou klasickým příkladem cizosprašných dřevin. Ty jsou odkázány na květní prášek jiných exemplářů. Pro jejich oplodnění jsou nesmírně důležití čmeláci a včely, kteří přenášejí pyl z jednoho květu na druhý.

Typické cizosprašné dřeviny jsou: jablko, hruška, višeň. Některé druhy ovoce jsou jak samosprašné, tak cizosprašné. Jedná se třeba o švestky a višně, slivoň mirabelku a blumy.

Jestli chcete mít úrodu, musíte se o své ovocné rostliny nejen starat, ale také vědět, kde se jim bude dařit.

Kéž slunce svítí! To nejdůležitější pro ovocné rostliny je umístění na slunném místě. Jedině s dostatkem slunce mohou plody dozrát a zesládnout. Pokud máte mimořádně stinnou zahradu, měli byste sáhnout po vysokých kmenech, které díky vysokému vzrůstu mohou dosáhnout na dostatek světla.

Počasí neporučíme, takže silný vítr nebo krupobití může poškodit dozrávající ovoce, i když jabloně a hrušně jsou proti běžným rozmarům počasí velmi odolné. Každopádně je optimální místo pro ovocné stromy kombinace chráněného místa s dostatkem slunce.

Různé plody, různé nároky. Všeobecně lze ale říci, že ovocné dřeviny mají rády spíše půdu bohatou na živiny a humus. Pokud je půda velmi kamenitá a pevná, měli byste do výsadbové jámy ještě přidat směs zeminy, které je propustná pro vodu a obsahuje velké množství živin. To usnadní hlavně předpěstování. Přísun živin můžete podpořit tím, že dvakrát ročně přimícháte hnůj nebo kompost.

Pokud jste si vysadili ovocný stromek, je jeho kmen ještě tenký a kořeny stromu ještě nejsou napevno vrostlé do země. Proto je důležité, abyste ho uvázali a dodali mu potřebnou stabilitu. To zabrání tomu, aby se při příliš silném větru zlomil nebo se vyvrátil i s kořeny.

Zapíchněte při výsadbě vedle kmene dřevěný kolík, alespoň do hloubky 30 cm, aby pevně stál. Buďte opatrní, abyste stromek nepoškodili. Na závěr stromek pevně uvažte ke kolíku. Ideální je na to kokosová šňůra, protože plastový nebo kovový drát by se mohly zaříznout do kůry.

Nemáte zahradu? Nevadí. I z balkonu lze udělat ovocnou plantáž. V současné době již existuje mnoho vyšlechtěných odrůd ovoce, které nedorůstají do takové velikosti a cítí se dobře ve květináči.

Ideální rostlinou jsou například bobulovité keře. Ale pěstovat na balkonové zahradě můžete také trpasličí broskev, nektarinky a malá jablka. Na balkóně také záleží na podmínkách. Pokud na balkon nedopadá žádné sluneční světlo, nebude úroda příliš bohatá.

Nicméně, ne každý kbelík je vhodný. Z neglazovaných hliněných květináčů se odpařuje nevyužitá vlhkost, zatímco zejména tmavé květináče se velmi silně zahřívají a mohou poškodit kořeny.

A vždy vydatně zalévat! Přesně v okamžik, kdy rostliny začínají nést první ovoce, potřebují hodně vody. Ideálně ráno, to rostlina vodu rovnoměrně využije. Pokud ale zaléváte večer, zůstanou rostliny dlouho vlhké a bude se u nich dařit tvorbě houbových onemocnění.

Jelikož na balkonu pravděpodobně nemáte dostatek místa, abyste na něj mohli umístit několik rostlin od jednoho druhu, doporučujeme zvolit samosprašné exempláře, abyste měli jistotu, že něco skutečně sklidíte.

Pokud máte na zahradě větší výběr ovoce, můžete klidně sklízet po celý rok. Různé bobule dozrávají od května až do září.

Rozmyslete si předem, co si budete chtít s plody z vlastní zahrádky udělat. Možností je mnoho, od koláčů, přes marmelády až po zmrzliny. A co ještě zbyde, to můžete zamrazit nebo klasicky zavařit.

A navíc ještě také ušetříte peníze, protože v zimě nebudete muset kupovat konzervované ovoce ze supermarketů, až budete najednou potřebovat ovoce, na které není právě sezóna. Tímto způsobem lze také připravit skvělé dárky z vlastní zahrádky.

Podzim je měsícem jablek a hrušek. A když nese strom plodů hodně, nelze je za krátkou dobu všechny sníst. Popřemýšlejte o tom, jak naše babičky dříve ukládaly potraviny do sklepa. Máte sklep? Špajz?

• Jablka vyhřátá ze slunce nechte vychladnout.
• Vyberte si ve sklepě místo, které je co možná nejchladnější (ideálně tak teplota v rozmezí 1-3°C, ale ne mráz), výborně se hodí dřevěná mříž.
• Na zem rozložte jednu vrstvu novinového papíru a jablka na ně s určitým rozestupem vyskládejte (stopky na nich nechte, přičemž květ bude ukazovat směrem nahoru).
• Zakryjte novinovým papírem a v případě potřeby na ně položte další vrstvu papíru.
• Poslední vrstvu opět zakryjte papírem.
• Jednou týdně všechny vrstvy zkontrolujte, zda se v nich nenachází zkažené plody, které případně vytřiďte.
• Důležité! Vedle jablek byste neměli skladovat žádné další ovoce ani zeleninu, jelikož by se jinak rychle zkazily.

Své stromy můžete také rozmnožovat, a to v zimě a časně z jara. Způsobů je mnoho, od jednoduchých až po ty, které potřebují víc zkušeností.

• Nejprve potřebujete základ. Tím je semenáč, např. jabloně.
• Ze semenáče se stane kořen pozdějšího ovocného stromku.
• Odstřihněte ze své jabloně, kterou budete chtít rozmnožit, zdravý jednoletý výhonek.
• Z jeho střední části vyřízněte kus, který bude mít délku prstu a tloušťku tužky. Tento kus by měl mít alespoň čtyři poupata. To je roub, ze kterého se později vytvoří kmen a koruna.
• Základ, tedy semenáč, nyní zkraťte na požadovanou délku. Pokud budete chtít vysoký kmen, pak by to bylo spíše pod korunou.
• Proveďte řez. U základu i roubu udělejte tři až šest centimetrů dlouhý, šikmý a rovný řez.
• Obě řezné plochy by k sobě měly co možná nejvíce sedět.
• Spojte obě dvě části dohromady, a řezných ploch se nedotýkejte prsty.
• Místo šlechtění upevněte lýkem a následně ho potřete voskem na stromy. Potřete i špičku roubu.
• Zasaďte nový stromek, ideálně na nějaké chráněné místo. Jestli jste byli úspěšní poznáte, když příští rok na jaře bude mít nové výhonky.