Štuk marocký, benátský štuk, tekutá omítková směs… druhů štukových omítek je nepřeberné množství. Není jich nějak moc? Jak se v nich vlastně vyznat? Ale který vybrat? Nejdříve si musíme položit pár základních otázek:
Co mě musí zajímat při výběru štuku:
- Je interiérový nebo venkovní?
- Dá se přetřít barvou?
- Hodí se k finální úpravě zdí?
- Na jaké povrchy se hodí?
- Je nezbytná předúprava stěny? Jaká?
- Jakou plochu stěny lze materiálem při standardním postupu pokrýt?
- Hodí se omítka pro finální úpravu v reprezentativních nebo spíše v méně náročných prostorách?
- Při jaké teplotě by se měla práce s materiálem provádět?
- Je zakoupená štuková hmota již hotová nebo ji musíme teprve namíchat?
Dovnitř i ven keraštuk
Tekutý štuk pro okamžité použití (např. Keraštuk) je v posledních letech poměrně málo používaný. Hodí se na vnitřní i venkovní úpravy. Oproti benátskému a marockému štuku vyniká i výrazně nižší cenou. Tenké omítky tvořené "keraštukem" se používají na interiéry i exteriéry, vnější varianty dobře odolávají povětrnostním vlivům.
Stěna jako ve starověkém chrámu: benátský štuk
Představíme si i jednu opravdovou lahůdku – benátský štuk. Skládá se z vápence a prášku vzniklého z rozdrcení mramoru. Vypadá opravdu exkluzivně, trochu jako leštěný kámen. Používá se jako levnější varianta mramoru, i tak ovšem ceny většiny ostatních druhů omítky značně převyšuje. Jeho hlavní výhoda je vzhled, proto se často používá na celé stěny, klidně i kolem krbů, v obývacích pokojích a jiných reprezentativních prostorách.
Není beton jako beton: štukové napodobeniny
Pokud chcete na povrchu stěny vytvořit vzhled imitující beton, můžete použít ruční tenkovrstvé dekorativní štuky, jež právě tento materiál dobře imitují.
