Všem druhům a typům podlah je společná běžná údržba. Zametání, vytírání a vysávání je samozřejmostí a nelze je nikdy zcela vypustit. Nyní už ale existuje celá škála domácích pomocníků, které tyto práce zjednodušují.

Nejrůznější systémy s mopy slouží k vytírání téměř do sucha, zametání může nahradit ruční vysavač s vysokým výkonem a nepříliš oblíbené vysávání hravě zvládnou robotické vysavače, z nichž mnohé mají i funkci vytírání.

Dřevěné podlahy sice patří k nejdražším podlahovým materiálům, mají však oproti levnějším laminátovým, vinylovým či korkovým podlahám jednu zásadní výhodu: Pokud dojde k jejich opotřebení, dají se úspěšně zrenovovat jako celek.

Podlahy z ostatních materiálů je snadnější odstranit a kompletně vyměnit. Místnost tak získá nový vzhled. Dřevěná podlaha se dá, při troše šikovnosti, uvést do stavu, kdy lze jen stěží rozpoznat, že není nová. Což je vzhledem k pořizovací ceně výhoda. Dřevěná klasika se navíc nikdy neokouká.

Dřevo jako přírodní materiál s příjemnými vlastnostmi je vhodný do všech typů interiérů. Nejčastěji se pokládají do obývacích pokojů a ložnic. Rozhodně jim nesvědčí vlhké prostředí ani místa, kde dochází ke kontaktu s tvrdými nečistotami. Vzhledem ke škále jiných druhů podlahových krytin se příliš nehodí do koupelen a předsíní.

Dřevo stále pracuje, jeho objem se mění v závislosti na změnách teplot a vlhkosti. Z těchto důvodů se doporučuje dřevěnou podlahu ošetřit v domácnostech lakem a na chalupách, kde vlhkost kolísá, raději tvrdým voskovým olejem.

Nezbytné je opravit spáry a rozestoupené lamely k sobě složit tak, aby lícovaly. Následuje zbroušení celé podlahové plochy. Speciální brusné stroje si lze vypůjčit. Hloubka brusu je závislá na stupni poškození podlahy a na tloušťce horní – nášlapné vrstvy lamel.

Po očištění od prachu a vysátí všech nečistot vzniklých broušením je na řadě napuštění podlahy speciálním lakem, který zajistí i zatažení spár. Vznikne ochranná vrstva, která chrání povrch renovované podlahy před opotřebením a zajistí podlaze požadovaný lesk nebo mat.

Následuje zalištování podlahy, doporučuje se náhrada starých rohových a přechodových profilů novými.

Výsledkem renovace dřevěné podlahy je dílo, na němž není na první pohled patrné, že už má něco za sebou. Oproti zcela nové podlaze jí může zůstat i cenná patina, kterou nelze u nově krytiny vykouzlit žádným technologickým postupem. Zachovány zůstanou i vlastnosti léty vyzkoušené krytiny včetně zvukových poměrů. Obdobný postup se používá i při renovaci parket.

Laminátová podlaha se dá pořídit podstatně levněji, a přitom má taktéž dlouhou životnost a nepřeberné množství odstínů a desénů, jež jsou vizuálně dřevu hodně podobné. Snadno se udržuje běžným úklidem a čas od času jí prospěje, pokud se ošetří přípravkem určeným výhradě pro plovoucí laminátové podlahy. Zvýší lesk a ochrání horní vrstvu.

Za jistou nevýhodu laminátových podlah odborníci považují fakt, že je pocitově chladná a při nedodržení správných technologických postupů při pokládce dokáže být i hlučná. Laminátová podlaha se řadí mezi krytiny, které stačí zamést, popřípadě vysát. Vytírat musíme opravdu pouze vlhkým hadrem a dávat pozor na rozlitou vodu. Při domácí nehodě se podlaha musí okamžitě vysušit.

Nízká pořizovací cena je základním plusem i pro podlahu z PVC. Vyrábí se z polyvinylchloridu a je tudíž vysoce odolná a snadno udržovatelná. PVC je určeno pro místnosti, kde jsou potřeba hygienické a vodě odolné podlahy. Tato krytina je lehká i pružná. Umí napodobit širokou škálu přírodních materiálů, dřevem počínaje a dlažbou či kamenem konče.

Podle třídy poznáme, pro jaké prostředí a namáhání je PVC krytina určena. Cena závisí na kvalitě: na tloušťce nášlapné vrstvy, počtu vyztužujících vrstev, tloušťce a typu podkladu.

PVC se vyrábí v rolích o různé šířce, ale i ve čtvercových formátech nebo jako lamely, které zdařile napodobují například parkety. Pružný materiál dobře izoluje zvuk, je dostatečně mechanicky odolný a ocení jej i alergici.

Podlahu stačí zamést nebo vyluxovat a při vytírání se doporučuje přidat přípravek na elastické podlahy. Prodlouží její životnost. Pokud je povrch porézní, doporučuje se PVC podlahu navoskovat. To proto, aby se voda nedostala do struktury krytiny a ta nepopraskala.

Vinylové podlahy tvoří vrstvené PVC a obsahují skelné vlákno. U podlahové krytiny z vinylu je důležitý správný výběr typu a dostatečné třídy zátěže. Základní rozdělení je na homogenní (jednovrstvé) a heterogenní (vícevrstvé). Jednovrstvé jsou také někdy označované jako celovinylové. Vícevrstvé jsou různého složení, nejčastěji se jedná o vinyl, HDF desku a korkovou podložku.

Dle formátu se vinylové podlahy dále dělí na dílce a role.
K nejoblíbenějším a nejrozšířenějším druhům patří právě dílce, někdy též označované jako lamely či čtverce. Ty se podle způsobu pokládky dělí na celoplošně lepené (podlahářským lepidlem), samolepící, volně položitelné a plovoucí (neboli zámkové, s click systémem).

Povrch vinylové podlahy je příjemný, odolný proti poškrábání a dobře tlumí kročejový hluk. Můžeme vybírat z mnoha vzorníků a barev. Věrně napodobují vzor dřeva, kamene, dlaždic, skleněných dlaždic a korku. Dokonce napodobují i štípaný kámen. A to tak, že od originálu jsou téměř k nerozeznání. Je to možné díky technologii 3D, která vlivem dvousměrné reliéfní ražby dodá plastický vjem.

Vinylové podlahy kromě nepřeberného množství barev a snadné údržby nabízí i snadnou pokládku a vyměnitelnost dílců. Snese vysoký stupeň zátěže a je protiskluzná. Je vhodná pro alergiky a má výborné tepelně izolační vlastnosti. Odolá i padajícím předmětům a její životnost je deklarována na 30 až 50 let.

Marmoleum je podlahový materiál, u něhož výrobci udávají životnost až 50 let. Jde o ekologickou podlahu z přírodních surovin jako jsou lněný olej, pryskyřice a vápenec. Dílce se skládají z voděodolné, vysocehusté dřevovláknité desky s korkovou vrstvou na rubu, která pohlcuje zvuk. Horní vrstvu tvoří marmoleum o tloušťce 2,5 mm. Je určena pro jednoduchou pokládku plovoucím způsobem. Je antistatická a odolná vůči bakteriím, vhodná pro astmatiky a osoby trpící na alergie.

Marmoleum je tvrdé, pevné a odolné, proto je vhodné do velmi exponovaných prostor. Na marmoleu vzniká antistatická elektřina, proto nepřitahuje prach. Drobné nehody, jež marmoleum poškodí, jdou odstranit opatrným seškrábáním a následným obnovením ochranné vrstvy. Z různých druhů marmolea lze vytvořit řezem a skládáním dílů různé vzory, obrazce a obrázky. Lze jej řezat vodním paprskem.

Korkové podlahy jsou pocitově teplé, nepropouští tekutiny ani plyny a jsou netoxické. V případě nutnosti lze poškozenou část vyměnit. Životnost korkové podlahy se odhaduje až 25 let.

Nikdy nesmíme nechávat korkovou podlahu mokrou, stíráme opravdu do sucha. Ke korkové podlaze pořídíme i tzv. čistící zónu, což je obyčejná rohožka umístěná před místností. Příliš jí nesvědčí ani kolečkové židle, takže pro pracovnu či místnost, kde se pohybuje osoba na vozíku, zvolíme jiný typ krytiny.

Ochranný film na korkové podlaze se musí obnovovat, aby udržela barvu. Přesto se časem projeví rozdíl v barvě mezi místem, kde stál nábytek a prostorem volně přístupným. Po přestěhování nábytku se za čas barva korku opět srovná.

Výkonný vysavač a čas od času i mokré čištění sluší podlahám pokrytým zátěžovým kobercem. Nepřeberné množství druhů a barev doplní každý interiér. V domácnosti se kladou například do pracoven, kde rejdíme na kolečkové židli. Je pocitově teplý.

Do místností, kde se pohybuje více lidí, po nichž nevyžadujeme, aby se zouvali, ale hlavně do koupelen, předsíní, kuchyní či ke krbu se hodí stará dobrá dlažba. Je sice pocitově studená, ale vděčná. Na údržbu postačí voda a hadr na koštěti.

Interiérové dlažby lze zkombinovat se všemi ostatními typy podlahových krytin, jednotlivé zóny oddělí přechodová lišta. Dlažba je téměř věčná a nezničitelná. Pokud se vám přesto povede jednotlivé dlaždice poničit, lze je jednotlivě vyměnit.

Slabinou je pouze skutečnost, že po mnoha letech už sotva seženete původní typ a vzor, takže se nejspíše rozhodnete vyměnit celou dlažbu, protože aktuální nabídka bude neodolatelná.